Sideropenická anémie, česky chudokrevnost z nedostatku železa, je nejčastějším hematologickým onemocněním a zároveň i nejčastější chorobou vůbec v celosvětovém měřítku. Jaké jsou její projevy?
Tímto typem anémie trpí více než miliarda lidí na celém světě. Nedostatek železa je nejčastějším nutričním nedostatkem nejen v chudých, ale i v průmyslově rozvinutých zemích. V ČR se s ním potýká kolem 5 % mužů a až 20 % žen. V rozvojových zemích statistiky uvádějí výskyt až u 70 % populace. Záznamy o tomto onemocnění se vyskytují již v dokumentech okolo roku 1500 před naším letopočtem. Ve své rozvinuté formě je anémie mikrocytární a hypochromní, to znamená s malými červenými krvinkami a nízkým obsahem krevního barviva (hemoglobinu).
Železo je jedním z nejvýznamnějších prvků pro člověka. Představuje důležitou součást buněčného metabolismu. Železo hraje nezastupitelnou roli v transportu kyslíku, buněčném dýchání, proliferaci a diferenciaci buněk. Uplatňuje se zároveň také v imunitním systému při obraně proti patogenům.
V těle ženy se nachází přibližně 2 g, u muže až 5 g železa. 2/3 z tohoto množství jsou vázány v hemoglobinu, zbytek tvoří zásobní železo (tzv. feritin).
Hlavním zdrojem železa v naší potravě je maso, ve kterém je vázané na protein hem. Díky tomu je jeho vstřebávání pro organismus snadnější, vstřebá se až 20–25 %. Naproti tomu z rostlinných zdrojů se vstřebá pouhá 3–6 % železa. Obsaženo je hlavně v luštěninách, ořechách a zelenině. Denně přijímáme asi 20 mg železa rostlinného původu obsaženého v běžné stravě. Tělo z toho absorbuje asi 1–2 mg. Ke vstřebávání dochází hlavně v duodenu (horní části tenkého střeva) a největší jeho zásobárnou jsou játra. Nadbytečné železo se v nich ukládá ve formě feritinu a hemosiderinu. Přesná regulace železa metabolismem je pro organismus nezbytná.
Příčinou anémie z nedostatku železa jsou nadměrné ztráty železa, jeho nedostatečný příjem nebo zvýšená spotřeba.
K nadměrným ztrátám dochází v těchto stavech:
- menstruace – během ní dochází ke ztrátě až 60 ml krve za cyklus, při silnější menstruaci dochází ke ztrátám až 70–80 ml krve za cyklus, což už vede k rozvoji chudokrevnosti,
- vředová choroba, jícnové varixy, přítomnost Helicobacter pylori,
- krvácející hemoroidy,
- zhoubné a nezhoubné nádory,
- resekce střeva,
- nespecifické střevní záněty (např. Crohnova nemoc),
- bariatrické operace (chirurgická léčba obezity),
- krvácení do zažívacího traktu, dokonce i některé léky mohou způsobit krvácení do zažívací soustavy, např. nesteroidní antiflogistika (ibuprofen, diclofenac, kyselina acetylsalicylová), kortikoidy, antikoagulancia, antiagregancia, sulfasalazin,
- k méně častým důvodům patří i krvácení z vylučovacího a dýchacího ústrojí,
- u dárce plné krve je každý odběr spojen se ztrátou až 200 mg železa.
K nedostatečnému příjmu nebo zvýšená spotřebě dochází:
- při špatném vstřebávání živin při některých nemocněních střev, např. celiakie, atrofická gastritida (zánět žaludku), záněty střev typu Crohnovy choroby, stavy po resekčních operacích apod.,
- u lidí s achlorhydrii (onemocnění žaludku, kdy se netvoří žaludeční kyselina).
- u vegetariánů, veganů,
- u lidí s nadměrným příjmem fytátů, šťavelanů, tříslovin.
Ke zvýšené spotřebě dochází:
- během těhotenství a kojení, zejména v posledním trimestru dochází k sideropenii u více než 70 % těhotných,
- období růstu a adolescence klade také vyšší nároky na příjem železa.
Sideropenická anémie se rozvíjí postupně, tělo se na ni může po delší dobu adaptovat a nemocný člověk se na první pohled zdá být v pořádku.
Příznaky anémie
Po vyčerpání zásobního železa dochází k rozvoji příznaků onemocnění. Typickým projevem anémie je bledost kůže a sliznic, nízký krevní tlak, závratě, dušnost, bolesti hlavy, lomivost a padání vlasů. Sideropeničtí pacienti mají zvýšený sklon k infekcím. Nemocný může pociťovat svalovou slabost a únavu. V závažných případech může pacient působit až naprosto apaticky. Psychické projevy anémie mohou simulovat únavový syndrom nebo deprese. K nevratnému poškození psychomotorického vývoje může dojít v období růstu a vývoje.
Vždy je třeba pátrat po příčině tzv. chudokrevnosti. Vyšetřuje se krevní obraz, aktuální hladina železa v krvi a zásobní železo v organizmu. Hledá se možné krvácení v zažívacím traktu prostřednictvím vyšetřením stolice na okultní krvácení, endoskopického vyšetření, nebo gynekologického vyšetření.
V léčbě se používají léky obsahující železo. Obvyklé dlouhodobé dávkování je 100–200 mg železa denně, nejlépe 30–60 minut před jídlem, nebo 2 hodiny po jídle. Vhodné je současné podávání vitaminu C. K úpravě anémie dochází v průběhu cca 2 měsíců, zásoby železa v organismu se obnoví do půl roku.
Zaujalo vás toto téma?
Zjistěte, jakými potravinami zvýšit množství červených krvinek, a jak posílit imunitu.
