Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací

Vše, co jste chtěli vědět o imunitě

22. 11. 2021

Imunitní systém je soubor mechanismů nezbytných pro naše přežití. Chrání nás před bakteriemi, viry a dalšími mikroby a působí jako prevence před infekcemi.

Imunitní systém udržuje integritu organismu. Rozpoznává škodlivé od neškodlivého a chrání tak organismus před exo- i endogenními škodlivinami. Patří spolu s nervovým systémem a endokrinním systémem mezi regulační systémy.

Imunitní systém tvoří rozsáhlá síť buněk a tkání neustále hledajících nepřátelské organismy a cizí buňky v našem těle, které se snaží ničit. Dále také odstraňuje naše vlastní mrtvé a poškozené buňky.

Imunitu rozdělujeme na vrozenou (nespecifickou, neadaptivní) a získanou (specifickou, adaptivní).

Vrozená imunita je evolučně starší. Mají ji všechny mnohobuněčné organizmy. Reaguje rychle v řádu minut a nemá paměť.

Naopak získaná imunita je evolučně mladší. Vlastní ji pouze obratlovci. Je pomalejší, reaguje v řádu hodin až dní. Tento typ paměť má.

Bílé krvinky (leukocyty) a jejich správná funkce jsou nezbytnou součástí imunitního systému. Bílé krvinky jsou v těle uloženy na různých místech, které souhrnně nazýváme lymfatickými orgány (slezina, mízní uzlina, kostní dřeň, mandle a apendix).

Bílé krvinky dělíme na 2 základní typy: fagocyty – buňky, které pohlcují jiné buňky (patogeny a mrtvé, či odumírající buňky) a lymfocyty – ty pomáhají tělu zapamatovat si nepřítele a rozpoznat ho, pokud se znovu vrátí. Lymfocyty dělíme na B lymfocyty a T lymfocyty.  B lymfocyty rozeznávají naše buňky od cizích tzv. antigenů (jakákoli látka, která může vyvolat imunitní odpověď) a provádí detekci proteinů, které se nachází na povrchu všech buněk.  Jakmile lymfocyty narazí na cizí antigen, začnou produkovat protilátky imunoglobuliny, kterými označí tento cizí objekt (bakterie, nebo viry). Imunoglobuliny (protilátky) tedy pouze označují antigeny. Zabíjení je úkolem fagocytů

Imunitní systém můžeme posílit zdravou životosprávou:

  1. PotravouZažívací trakt tvoří významnou část našeho imunitního systému. Až 70 % imunitních buněk se nachází ve střevech. Střeva obsahují jak dobré bakterie, které se podílí na naší imunitě syntézou vitamínů, tak špatné bakterie, které vyvolávají autoimunitní reakce a nemoci. Pro optimální funkci střev je vhodné zařadit do stravy  probiotika prebiotika , především v přirozené formě (kysané zelí, kefír, či kimchi). Pro optimální funkci střev je vhodné konzumovat dostatek vlákniny, které je v klasické české kuchyni málo. Vláknina živí v našem střevě přátelské bakterie, čímž přispívá ke zdraví našeho mikrobiomu.
    • Přísunem vitamínů: Vitamín D je nejdůležitějším vitamínem, který je spojován s funkcí imunitního systému. Lidé s častými infekcemi mají velmi často nízkou hladinu vitamínu D. Dalším důležitým vitamínem je vitamín C. Jeho potřeba stoupá u osob se zvýšenou stresovou zátěží. Vitamín C dokáže zkrátit dobu nachlazení.
    • Udržením hladiny minerálních látek: Ty mají také vliv na správnou funkci imunitního systému. Jedná se hlavně o zinek a selen. Deficit těchto minerálních látek oslabuje imunitní systém, protože právě zinek a selen jsou součástí stovky důležitých enzymatických procesů v našem těle.
    • Omezeným příjmem jednoduchých cukrů: Jejich konzumace negativně ovlivňuje schopnost bílých krvinek ničit škodlivé bakterie.
  2. Spánkem: Když naše mysl spí, imunitní systém přeřazuje na vyšší rychlost. Zvyšuje se produkce zánětlivých faktorů pro ničení patogenů a posiluje se imunitní paměť, aby známí škůdci byly příště zlikvidování ještě efektivněji. Jeho nedostatek spolu se stresem zvyšuje produkci kortizolu, jehož dlouhodobé zvýšení potlačuje imunitní funkce. Nedostatek spánku dále brání tvorbě cytokinů, které regulují imunitní systém.
  3. Pohybem: V průběhu cvičení a po jeho skončení dochází k uvolňování pro- a protizánětlivých cytokinů a zvyšuje se aktivita bílých krvinek. Potní žlázy pak produkují antibakteriální látky a v dýchacích cestách se zvyšuje v chladných měsících vylučování hlenu. Ten zachycuje škodlivé patogeny, což příznivě působí na posílení imunity.

Imunitní systém oslabují:

  1. Kouření: Tabákový kouř, výfukové plyny a znečištěné ovzduší významně snižují aktivitu některých imunitních procesů, a naopak zvyšují aktivitu jiných. Oslabují imunitu proti infekcím a paradoxně zároveň posilují autoimunitní onemocnění.
  2. Nadváha: Tukové buňky produkují hormony a zánětlivé cytokiny. Zánět je sice důležitou součástí imunitní reakcechronický zánět však zvyšuje riziko onemocnění (například cukrovky 2. typu) a narušuje fungování bílých krvinek (T-lymfocytů). Obezita je zároveň identifikována jako rizikový faktor pro vznik chřipkových onemocnění.
  3. Alkohol: Kromě toho, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko rakoviny a onemocnění jater, narušuje také schopnost těla bránit se před infekcí a přispívá k poškození dalších orgánů. Už umírněná konzumace alkoholu způsobuje změny ve fungování imunitního systému a chronické konzumenty alkoholu pak vědci zařadili dokonce mezi imunokompromitované (oslabené) osoby.
  4. Chronický stres: Stres nemusí být vždy negativní. Krátce trvající stres, který nám pomůže dokončit důležitý úkol, může být dokonce příznivý. Problém však nastává, pokud stres trvá příliš dlouho a stává se chronickým. Stres způsobuje vylučování hormonu kortizolu, který tlumí zánět a některé funkce bílých krvinek.
  5. Dehydratace: Voda se v našem těle účastní téměř všech procesů a její dostatek pomáhá udržovat zdravé všechny buňky v těle. Zároveň dostatečný přísun tekutin zajišťuje, že se z těla dostanou odpadní látky.

Imunitní systém oslabují:

Imunitní systém bychom se měli snažit držet v rovnováze. V případě jeho vychýlení na stranu vyšší přecitlivělosti dochází k rozvoji alergických reakcí (přecitlivělost na potraviny, alergie, astma, ekzém a další), nebo k rozvoji autoimunitních onemocnění (např. diabetes mellitus I. typu, Hashimotova thyroiditida, revmatoidní artritida, zánětlivé onemocnění střev apod.). V případě snížené citlivosti imunitního systému se zas objevují častější infekční onemocnění (bakteriální, virové i plísňové a další) a dokonce i nádorové onemocnění.

Imunitní systém je velice komplexní. Odběry krevní plazmy mohou ovlivnit pouze jeho malou část. Konkrétně mohou mít vliv na hladinu protilátek (imunoglobulinů, Ig), které jsou tvořené B lymfocyty.

Hlavním imunoglobulinem přítomným v krvi je imunoglobulin G (IgG). Představuje 75 % Ig v séru a dělí se na 4 podtřídy. IgG je jediný imunoglobulin, který prostupuje placentou a chrání novorozence.  Molekuly IgG se vážou na specifické receptory na fagocytech. Tím zvyšují jejich účinnost při pohlcování a ničení infekčních mikroorganizmů, které jsou v odezvě na infekci pokryty protilátkami IgG.

IgA je imunoglobulin sliznic. V séru představuje asi 15 % Ig. Jeho velké množství je obraženo v slizničních sekretech – sliny, slzy, sekrety dýchacích cest, střevní sliznice a vaginální sliznice. Jeho hlavním účelem je primární ochrana před virovými infekcemi – působí protivirově přímo na sliznicích.

IgM tvoří asi 10 % celkových Ig v séru. Vyskytuje se ve formě pentamerů. Je protilátkou časné imunitní odpovědi.

Lidská krevní plazma obsahuje přibližně 8 gramů imunoglobulinu na litr a představuje 11-18 % všech bílkovin v krvi. Imunoglobulin G je tak po albuminu druhou nejhojněji zastoupenou bílkovinou v krevní plazmě. Normální rozmezí IgG v krvi je široké od 6 do 16 g/l. Ženy mají obecně mírně vyšší hladinu. Po 50. roku věku hladina mírně klesá – cca o 1,5 g/l. Sledováním hladiny imunoglobulinu a dárcovskými plasmaferezami se v posledních letech zaobíralo několik vědeckých studií. Největšími byly studie SIPLA I a SIPLA II prováděné v Německu, kde je frekvence darování významně vyšší než u nás. Tyto studie prokázaly, že dlouhodobá plazmaferéza nemá žádný významný nepříznivý vliv na zdraví dárců, pokud jsou pravidelně sledovány hodnoty hemoglobinu, celkové bílkoviny a IgG.

V Europlasmě s.r.o. u zájemců o darování testujeme již před prvním odběrem nejen krevní obraz a celkovou bílkovinu, ale i hladinu protilátek. To z důvodu, abychom včas zachytili případnou patologii u potenciálních dárců. Tyto kontroly v pravidelných intervalech u dárců opakujeme. Pokud bychom zjistili patologii, ihned ji řešíme s dotyčným dárcem.

Chcete darovat krevní plazmu, získat finanční kompenzaci a využívat našich benefitů pro dárce?

Registrovat se k odběru plazmy
22. 11. 2021

Darování plazmy beze změn

Vzhledem k novým opatřením platným od 22. 11. 2021 bychom Vás rádi informovali, že chod našich dárcovských center se neomezuje. Zároveň se nemění ani proces příjmu dárců.

Číst článek
03. 11. 2021

Využití léčiv vyrobených z plazmy

Krevní plazma je tekutá průzračná složka krve, obsahuje hlavně vodu a asi 7 % bílkovin. Můžeme také říct, že je krevní plazma roztok především bílkovin, minerálů a enzymů.

Číst článek
29. 10. 2021

Hýbejte se s TERIBEAREM aneb naši zaměstnanci v akci!

Koncem srpna 2021 jsme informovali na našich sociálních sítích o našem plánu zúčastnit se letošního ročníku akce Hýbejte se s Teribearem, kterou již po sedmé organizuje Nadace Terezy Maxové dětem. Hlavním cílem této nadace je dlouhodobá podpora opuštěných a jinak ohrožených děti.

Číst článek

Zpět na blog

Napište nám

Zavřít
Důležité sdělení Důležité sdělení